Ve světě disociativních drog si 3-MeO-PCP v posledních letech získal oblibu mezi uživateli drog, kteří hledají změněné stavy vědomí. Je to derivát PCP (fencyklidin) a je známý svými silnými a dlouhotrvajícími účinky. V tomto článku vám poskytneme přehled o přípravku 3-MeO-PCP, včetně jeho historie, dávkování, zkušeností uživatelů a vedlejších účinků. Prozkoumáme, jak se tento lék v průběhu času vyvíjel a jaká rizika a výhody jsou s ním spojeny. Pokud uvažujete o užívání 3-MeO-PCP nebo se o něm prostě chcete dozvědět více, tento článek je ideálním začátkem.
Obecné informace o 3-MeO-PCP
Začněme náš přehled 3-MeO-PCP obecnými informacemi. 3-MeO-PCP (3-methoxyfencyklidin) patří do skupiny arylcyklohexylaminových sloučenin. Do této třídy patří výhradně léky, které jsou disociativními anestetiky. Na trhu s rekreačními drogami je k dispozici od poloviny roku 2010 a obvykle se prodává jako bílý krystalický prášek nebo ve formě kapslí či tablet.
Obliba výzkumné chemické látky 3-MeO-PCP v posledních letech vzrostla. Fanoušky této nové drogy se stali lidé, kteří chtějí zažít psychedelické zážitky nebo hledají alternativu k jiným disociativním drogám, jako je ketamin a PCP.
Účinnost a dlouhodobé účinky této drogy však také vyvolávají obavy z jejího možného zneužívání a poškozování. Vzhledem k tomu, že se jedná o výzkumnou látku a na trhu s drogami se objevila relativně nedávno, je o dlouhodobých účincích užívání 3-MeO-PCP známo jen málo.
Zatímco v některých zemích je tato výzkumná chemická látka považována za jednu z mnoha legálních drog nebo drog šedé zóny, v jiných zemích je zcela nelegální. Čtenáři, kteří hledají Legální drogy, by si tedy měli nejprve zjistit, jaký status má 3-MeO-PCP ve vaší lokalitě.
Historie 3-MeO-PCP
Nyní je čas na historickou část tohoto přehledu výzkumných chemických látek 3-MeO-PCP. V polovině 20. století byl PCP (fencyklidin), základní sloučenina 3-MeO-PCP, poprvé vyvinut jako anestetikum. PCP byl použit jako chirurgické anestetikum. Jeho vedlejší účinky, včetně halucinací, zmatenosti a deliria, však vedly k jeho vysazení.
Na přelomu 60. a 70. let 20. století se pak PCP stal rekreační drogou a jeho status se změnil na oblíbenou pouliční drogu. Jeho vysoká toxicita a nepředvídatelné účinky však vedly k tomu, že byl v roce 1978 americkým Úřadem pro kontrolu léčiv (DEA) zařazen do seznamu II. kontrolovaných látek.
V roce 2000 se na trhu s rekreačními drogami začaly objevovat nové deriváty PCP, včetně 3-MeO-PCP, jako „výzkumné chemikálie“ nebo značkové drogy. Tyto sloučeniny byly prodávány jako legální alternativa k jiným disociativním drogám, jako je ketamin a PCP. Často se prodávaly online nebo v obchodech s hlavami.
3-MeO-PCP byl poprvé syntetizován v roce 1979 výzkumným týmem společnosti Parke-Davis, dceřiné společnosti firmy Pfizer. Ačkoli měl být potenciálním anestetikem, nikdy nebyl uveden na trh pro lékařské použití. V roce 2010 jiný výzkumný tým po zkoumání účinků drogy na zvířatech poprvé informoval o jejích psychoaktivních vlastnostech. Od té doby se 3-MeO-PCP stal mezi některými uživateli drog populárnějším.
Dávkování a podávání
Stejně jako u většiny léků se dávkování a podávání 3-MeO-PCP liší v závislosti na několika faktorech. Dávky se pohybují od 2 mg (lehká dávka) do 25 mg (těžká dávka). Uživatelům se vždy doporučuje začít s nízkými dávkami a být opatrní, protože účinky mohou být nepředvídatelné v závislosti na biochemii uživatele a dalších faktorech.
Uživatelé 3-MeO-PCP užívají obvykle tobolky nebo tablety. Perorální dávky se pohybují v rozmezí 5-20 mg, přičemž účinky trvají až 6-8 hodin. Při nosním užití se 3-MeO-PCP obvykle užívá ve formě prášku a je silnější. Nosní dávky se mohou pohybovat mezi 5 a 10 mg a jejich účinek může trvat až 4-6 hodin.
Uživatel 3-MeO-PCP Recenze
Uživatelé 3-MeO-PCP uvádějí širokou škálu zkušeností. Patří k nim pocity euforie, disociace a halucinace. Mnoho uživatelů uvádí, že droga vyvolává intenzivní a dlouhotrvající účinky, které mohou být skutečně náročné na zvládnutí. Někteří uživatelé uvádějí, že mají pocit odtržení od okolí, což může být dezorientující a může dokonce vyvolat úzkost nebo paniku.
Při užívání nižších dávek jsou účinky jiné než při užívání vyšších dávek. Například při nízkých dávkách mohou uživatelé pociťovat zvýšenou citlivost sluchu, zraku a pohybů těla. Se zvyšující se dávkou se však tyto příznaky mění v tlumení sluchu a ztrátu kontroly nad tělem.
Uživatelé mohou pociťovat euforickou citlivost všech nervových zakončení v těle. Pocit fyzické euforie je údajně podobný jako u ketaminu. Pokud uživatelé pocítí bolest před užitím dávky, odezní.
Nástup účinků
Nástup účinku 3-MeO-PCP závisí na způsobu podání, dávce a individuální toleranci. Obecně platí, že účinky se projevují po 15 minutách až 2 hodinách v závislosti na tom, jak uživatel drogu podal.
Účinek perorální konzumace může trvat až 2 hodiny. Při této metodě se lék vstřebává přes trávicí trakt a je metabolizován játry, než se dostane do krevního oběhu a mozku.
Při nasální konzumaci může 3-MeO-PCP účinkovat rychleji, a to i během 15-30 minut po požití. Nasální konzumace je obecně silnější než perorální a může způsobit intenzivnější nástup účinků.
Intravenózní podání má téměř okamžitý účinek. Tento typ konzumace je považován za nejsilnější a nejrizikovější způsob konzumace a měli by se o něj pokoušet pouze zkušení uživatelé v kontrolovaném prostředí. Důležité je, že uživatelé musí být opatrní bez ohledu na použitou metodu, protože účinky 3-MeO-PCP se mohou značně lišit v závislosti na biochemii, dávkování a dalších faktorech.
Možné vedlejší účinky 3-MeO-PCP
Možné nežádoucí účinky užívání 3-MeO-PCP mohou být závažné a nepředvídatelné, proto je nezbytné se s nimi dobře seznámit. Zde jsou uvedeny některé z hlášených nežádoucích účinků:
- Halucinace a bludy
- Zvýšená srdeční frekvence a krevní tlak
- Nevolnost a zvracení
- Svalová slabost a třes
- Necitlivost nebo brnění končetin
- Respirační deprese nebo zástava
- Záchvaty nebo křeče
- Ve vzácných případech kóma nebo smrt
- Závislost a abstinenční příznaky při dlouhodobém užívání
Pokud se u někoho po užití přípravku 3-MeO-PCP vyskytnou nežádoucí účinky, je důležité okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Závažnost nežádoucích účinků se může značně lišit a některé z nich mohou být potenciálně život ohrožující.