Deschloroketamin (DCK) je disociativní droga, která si v poslední době získala oblibu. Je to derivát ketaminu, oblíbeného anestetika známého svými disociativními účinky. DCK je silnější a déle trvající alternativou ketaminu a uvádí se, že vyvolává účinky jako disociace, euforie a halucinace. V tomto článku najdete přehled o přípravku DCK, včetně obecných informací, historie, dávkování, podávání, recenzí uživatelů a dalších informací.

Obecné informace o deschloroketaminu

Výzkumná chemická látka DCK je bílý krystalický prášek, který je rozpustný ve vodě a alkoholu. Od ketaminu se liší tím, že má z fenylového kruhu (skupiny atomů) odstraněn atom chloru. DCK je klasifikován jako disociativní droga, která vyvolává pocit odtržení od reality. Tento pocit vede k disociaci, depersonalizaci a derealizaci. Je také známo, že způsobuje pocity euforie, halucinace a kognitivní poruchy.

DCK se obvykle prodává ve formě prášku nebo krystalů a lze jej podávat různými způsoby. Mezi tyto cesty patří perorální podání, nosní insuflace, vaporizace a čípek, kterým se budeme věnovat později. Účinky DCK mohou trvat několik hodin a je známo, že jsou silnější a déle trvající než ketamin. Uživatelé, kteří hledají legální drogy, si možná budou muset najít alternativu, protože tato droga je v mnoha zemích nelegální. Může se však nacházet v šedé právní zóně, takže se může technicky řadit mezi legální drogy v závislosti na lokalitě.

Historie deschloroketaminu

Dále se v tomto přehledu výzkumných chemických látek budeme zabývat historií této drogy. Historie společnosti DCK sahá až do 60. let 20. století, kdy ji poprvé vytvořila společnost Parke-Davis. Nikdy však nebyl uveden na trh pro lékařské použití. Ve skutečnosti byl jeho potenciál jako rekreační drogy prozkoumán až mnohem později. V roce 2010 začala společnost DCK získávat popularitu na undergroundovém trhu s drogami. Od té doby se stal oblíbenou alternativou ketaminu.

Užívání DCK způsobilo několik hlášených nežádoucích účinků, včetně psychóz, záchvatů a úmrtí. Navzdory těmto rizikům je DCK pro své disociativní účinky nadále užíván mnoha lidmi.

Dávkování a podávání

Nyní budeme zkoumat dávkování a podávání jako součást tohoto přehledu DCK. Existuje mnoho cest, kterými mohou uživatelé tuto drogu podávat. Mezi ně patří perorální podání, nosní insuflace, vaporizace a čípek. Vhodné dávkování DCK závisí na několika faktorech, včetně tělesné hmotnosti uživatele, tolerance a způsobu podání.

Perorální podání

Při perorálním podání se DCK obvykle smíchá s tekutinou, například s vodou nebo džusem. Poté uživatel směs jednoduše spolkne. Nástup účinku může trvat 20 minut až 2 hodiny v závislosti na metabolismu a objemu potravy v žaludku uživatele. Je známo, že účinky perorálního podání jsou méně intenzivní než u jiných způsobů podání, ale mohou trvat několik hodin.

Insuflace nosu

Jedná se o další oblíbený způsob podání DCK. Prášek nebo krystal se šňupe nosními dírkami. Uživatelé mohou pocítit účinky během několika minut. Nosní insuflace způsobuje intenzivnější a kratší dobu trvající opojení než perorální podání.

Odpařování

Vaporizace je relativně nový způsob podávání DCK, který zahrnuje zahřívání prášku nebo krystalů za vzniku páry, která se vdechuje. Vaporizace způsobuje rychlý nástup účinků a intenzivnější opojení než perorální podání.

Čípek

Čípek je jistě méně obvyklou cestou podání DCK. Tento jedinečný způsob podání spočívá v injekčním podání léku do konečníku pomocí čípku. Účinky jsou podobné jako při perorálním podání, ale mohou být ještě intenzivnější.

Redávkování

Opakované dávkování je situace, kdy uživatelé užívají další dávky DCK po vysazení počáteční dávky. U DCK je to možné, ale může to vést ke zvýšení nežádoucích účinků léku. Uživatelé by měli před opětovným podáním počkat alespoň 2 hodiny po první dávce.

Uživatel Deschloroketamine Recenze

Hodnocení uživatelů DCK se značně liší, někteří uživatelé uvádějí pozitivní zkušenosti, jiní negativní. Někteří uživatelé uvádějí, že se po užití DCK cítí uvolněně a euforicky, zatímco jiní hlásí pocit úzkosti a paranoie. Účinky léku se také liší v závislosti na dávkování a způsobu podání. Nelze tedy spolehlivě předpovědět, jaký efekt a v jaké míře se u nového uživatele projeví.

Nástup účinků

Obecně platí, že nástup účinku DCK nastává obvykle do 10-20 minut po užití, ačkoli se může u jednotlivých osob lišit v závislosti na faktorech, jako je dávkování, čistota a způsob podání. Účinky DCK mohou přetrvávat několik hodin, někteří uživatelé uvádějí zbytkové účinky až 24 hodin po užití.

Disociace

Uživatelé DCK uvádějí, že zažívají řadu disociativních účinků. Patří mezi ně pocit odloučení nebo odtržení od reality, změněné vnímání času a prostoru a změny smyslových vjemů, jako je zrak, zvuk a hmat.

Někteří uživatelé uvádějí, že zažívají pocit euforie nebo klidu, zatímco jiní mohou pociťovat zmatek, dezorientaci nebo úzkost. Disociační účinky této výzkumné chemické látky se mohou u jednotlivých osob značně lišit a závisí na faktorech, jako je dávkování, čistota a způsob podání.

Změněné vnímání času

Tento efekt se může projevit různými způsoby. Uživatelé uvádějí, že mají pocit zpomalení nebo zrychlení času. Mohou mít také pocit bezčasí nebo odloučení od přítomného okamžiku.

Někteří uživatelé mohou mít pocit, že každodenní činnosti jsou zdlouhavější než obvykle. Jiní mohou mít pocit dilatace času, kdy se jim zdá, že čas běží rychleji. Někteří uživatelé navíc mohou mít pocit, že se ocitli mimo čas nebo že čas již neexistuje.

Změněné vnímání času může být pro některé uživatele dezorientující nebo matoucí. Může dokonce přispívat k dalším psychickým účinkům, jako je úzkost, zmatenost nebo zkreslený smysl pro realitu.

Halucinace

Uživatelé DCK a dalších disociativních látek uvádějí, že mají vizuální a sluchové halucinace. Pro některé lidi mohou být halucinogenní účinky DCK příjemné nebo terapeutické. Pro jiné však mohou být zneklidňující nebo nepříjemné.

Anticlimax („Comedown“)

Někteří uživatelé hlásili, že po užití DCK pociťují řadu následných účinků, včetně fyzických příznaků, jako je únava, bolest hlavy a nevolnost, a také psychických příznaků, jako je úzkost, deprese a potíže se soustředěním. Tyto účinky mohou být výraznější po vyšších dávkách nebo při dlouhodobém užívání látky.

Možné nežádoucí účinky deschloroketaminu

Možné nežádoucí účinky užívání DCK mohou zahrnovat nevolnost, zvracení, závratě, zmatenost a dezorientaci. Kromě toho mohou vysoké dávky nebo dlouhodobé užívání zvýšit riziko závažnějších nežádoucích účinků, jako jsou záchvaty, respirační deprese a dokonce smrt. Dlouhodobé užívání disociativních látek, jako je DCK, může také vést k psychickým a kognitivním problémům, jako je ztráta paměti, úzkost, deprese a psychóza.

Je důležité si uvědomit, že používání DCK a dalších výzkumných chemikálií není schváleno pro lidskou spotřebu a nepodléhá regulaci ze strany zdravotnických orgánů. Proto nelze zaručit čistotu a bezpečnost těchto látek a uživatelé jejich konzumací značně riskují.